Síťová setkání

Aby bylo možné společně porozumět tomu, co se děje v krizových a jinak náročných situacích, někdy dává smysl pracovat nejen individuálně, ale přímo s celou sítí vztahů, jichž je člověk součástí. Za tím účelem v některých formách péče o duševní zdraví organizujeme tzv. síťová setkání. Těch se kromě člověka procházejícího krizí mohou účastnit také jeho*její blízké osoby. Obvykle to bývá partner*ka, rodiče nebo sourozenci. Partnerský či příbuzenský vztah ale v žádném případě není podmínkou, je možné pozvat jakoukoli potenciálně podpůrnou osobu.

Jakkoli se může zdát, že krizí prochází jedna konkrétní osoba, perspektiva sociální sítě předpokládá, že náročná situace se vždy dotýká také dalších lidi. Mohou to být blízcí lidé, kteří si jednoduše dělají starost, nebo je jejich život také nějak prakticky ovlivňován tím, že někdo blízký prochází něčím náročným. Předpokládáme, že psychické potíže jedné osoby se odrážejí a někdy přímo odehrávají ve vztazích s dalšími osobami (dokonce i ve vztazích s jinými, než lidskými bytostmi). Tyto vztahy zároveň mohou být klíčovým zdrojem vzájemné podpory, pokud všechny zúčastněné strany rozumí tomu, co se děje, a jak mohou být nápomocné.

Na síťovém setkání proto mluvíme nejprve o tom, co koho přimělo vyhledat odbornou pomoc. Obvykle jsou za tím právě starosti - ať už o sebe, někoho blízkého, partnerský vztah nebo jiné důležité vztahy. Síťové setkání nabízí prostor prozkoumávat, jak kdo rozumí aktuální složité situaci. Krizové situace totiž obvykle bývají nepřehledné, plné napětí a emocí. Můžeme narážet na to, že někdo blízký se najednou chová úplně nesrozumitelně, může nám to až nahánět strach. Síťové setkání pomáhá všem zúčastněným se zorientovat v podobně nepřehledné situaci. Dále pak nabízí prostor pro hledání cest, jak nepřehlednou situaci společně zvládnout.

Síťové setkání obvykle také zahrnuje společné plánování kroků vedoucích ke zvládnutí a řešení situace. Plány se mohou týkat všech zúčastněných. Ale může se také ukázat, že je potřeba přizvat někoho dalšího z podpůrné sociální sítě nebo také zapojit/kontaktovat další odbornictvo (psychiatrickou ambulanci, adiktologickou službu, školu apod. v závislosti na dané situaci). Na konci setkání se vždy domluvíme, kdy, jak a za čí přítomností proběhne příští setkání. 

Síťové setkání obvykle facilituje dvojice terapeutek*terapeutů. Proto je tento způsob práce využíván primárně tam, kde je péče hrazena ze zdravotního pojištění nebo poskytována třeba v rámci sociální služby. V soukromém kontextu je situace složitější - někdy trvá déle najít s kolegou či kolegyní vhodný termín a zvýšené náklady celého procesu přímo dopadají na klientstvo a podpůrnou síť. Já osobně na facilitaci síťových setkání spolupracuji s těmito kolegyněmi a kolegy: Lucia Ukropová, Eva Batůšková, Lucie Kovaříková, Edita Henzl, Jindřich Jašík a Jan Horváth. 

Zaujal vás tento formát terapeutické práce? Máte dojem, že pro situaci, která Vás trápí, by se hodil lépe, než individuální psychoterapie? Dejte mi o tom vědět při prvním kontaktu.